Poradna - ptá se paní Natálie

11. května 2012 v 13:58 | pan Zdeněk!
Milá poradno,
obracím se na Vás s prosbou o radu. Již delší dobu jsem vdaná a pomalu začínám zjišťovat, že tvor, kterého jsem si vzala se pomalu stává netvorem.
Před svatbou to byl milý, vychovaný a poměrně bezproblémový muž. Nyní, dva roky po svatbě však svého tehdejšího přítele nepoznávám. Chová se jako dobytek, pije, jenom se válí u televize a v neposlední řadě je nezaměstnaný ani po stránce sexuální to za moc nestojí.
Pokládám tedy otázku Vám i sobě: Myslíte, že má smysl v takovém vztahu dále zůstavat?
 


Poradna - ptá se paní Zuzana

28. března 2012 v 22:42 | pan Zdeněk! |  O lásce
Dámy a pánové, chlapci a děvčata, po dlouhé době tu máme zase jeden z dopisů, který přišel do naší velmi nezávislé psychologické poradny.
Milý pan Zdeňku,
Dovoluji si Vás oslovit s prosbou o radu. Mám takový problém, který mě již velmi dlouho trápí, týká se mě a mých přítelů. Teda oni to vlastně nejsou moji přítelové, spíš to jsou známosti, se kterými se seznamuji přes Badoo na internetu. Vždycky se domluvíme na schůzku, zajdem si do kavárny, pokecáme, blíže se seznámíme, ale s žádným z nich to nikdy nevýjde. Třeba teď ten poslední, byl strašně hodnej, bral mě na výlety, znali jsme se skoro už měsíc, když jsme se spolu poprvé vyspali. Fakt jsem tomu věřila, až do doby, kdy jsem na něj celý týden čekala doma až se ozve, že pojedeme na výlet a on mi napsal, že mi nechce ubližovat, že mě nemiluje a že na vztah se mnou není přípraven. No totálně jsem se z toho zhroutila, probrečela jsem celý den, ale věřím mu, věřím tomu, že mi nechtěl ublížit a proto mi na rovinu napsal, jak to je.
Prosím o radu, řekněte mi, co a jak dál, chci už být šťastná. (Teď si píšu s klukem, jmenuje se Roman)
Vaše vždy věrná čtenářka Zuzana….

Jsou věci, ze kterých se člověk prostě už nevylžete a jsou věci, které prostě jenom blbě vypadají – obzvláště, když je pošlete lingvistce…

30. ledna 2012 v 16:25 | pan Zdeněk! |  Život v Pardubicích je zkrátka rulándská vášeň!
"Stane se i v lepších rodinách", říkám si jednoho nemilého odpoledne, které trávím opět s mou milovanou a jedinečnou sociologii, po té, co mi na můj opět výborně fungující telefon přišlo asi deset sms naráz, přičemž ta první měla čas odesláni 13:20 a nyní je 15:30.

O lásce – lidé bez partnerů, bez svateb, bez dětí a bez trávníku

11. ledna 2012 v 21:52 | pan Zdeněk! |  O lásce
Nerad to připomínám, vím, že už to leckterým z Vás připadá až trapné, ale přeci se tomu odmítám vyhnout. Věc se má totiž tak miláčkové, láska je dobrovolný trest, který si každý z nás vybíráme dle své míry a gusta a s tím je třeba do života počítat a jejím případným komplikacím se pak hloupě nedivit. Obecně by se dalo říci, že lásku bychom mohli rozdělit hned podle několika kriterii.

Další články


Kam dál